Halasovo kunštátsko - Zajímavosti

Pražský groš Jiřího z Poděbrad
Kunštát
Předchůdcem kunštátského zámku byl hrad, který se poprvé výslovně připomíná v r. 1360, ačkoli syn Heralta z Obřan, purkrabí v Olomouci, se po Kunštátu píše již v r. 1279. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu jak v Čechách, tak i na Moravě, a to rodina jevišovická, lestnická, stařechovická, lysická, boleradská, poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad († 1471), nejslavnějšího člena rodu. Kunštátský zámek je nejstarší dochované kamenné šlechtické sídlo na Moravě. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století, tedy pozdněrománský palác. Jeho průčelí i průčelí vrcholně gotické si lze prohlédnout právě na nádvoří zámku za barokními arkádami. Pod zámkem je také nejstarší psí hřbitov v Evropě. Další zajímavosti Kunštátu jsou původně gotický kostel sv. Stanislava, se zajímavými kovovými dveřmi a hřbitovní kostel sv. Ducha, kde je rodinná hrobka posledních majitelů kunštátského panství. Na náměstí Krále Jiřího a v blízkém okolí si můžete prohlédnout barokní faru z 2. poloviny 18. století, sochu krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad z roku 1885, nebo dům, kde pobýval František Halas a dům básníka, spisovatele a překladatele Ludvíka Kundery.
 
Hradisko
je ostrožna nad údolím Nýrovského potoka asi 1,5 km jihovýchodně od obce. Na ní jsou zachovány zbytky valů, podle některých odborníků pravěkého původu, pravděpodobnější je však verze, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století. Přesto ani uplynulá staletí nedokázala zahladit mohutné příkopy. V současnosti je kopec částečně odlesněn, takže je z něj pěkný výhled na Sebranice a údolí řeky Svitavy

 
Partyzánská zemljanka
se nachází v lese pod hradištěm.    Vede k ní odbočka z  uvedené turistické značky. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem, byl v 70. letech vybudován, a roce 2001 opraven, památníček odboje. V souvislosti s odbojem byli zatčeni a popraveni také dva nýrovští občané, jimž je věnována pamětní deska na místní škole.
 
 
V blízkosti Kunštátu leží bývalá hornická obec Rudka. Na začátku 20. století zde vzniknul zajímavý výletní areál s rozhlednou a umělou jeskyní se sochami. Autorem soch, které zobrazují sv. Václava a jeho vojsko, je Stanislav Rolínek. Okolí jeskyně bylo osazeno řadou exotických dřevin. Na vrcholu Milenka (619 m n.m.) stojí Burianova rozhledna z roku 1931.
 
Mezi architektonicky zajímavé místa přírodního parku patří také například obec Sebranice, kde uvidíte kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený před rokem 1255. V kostele jsou renesanční náhrobky rytířů z Voděrad. Na návsi stojí původní rychta se žundrem z roku 1732 a v okolí obce je archeologické naleziště. Dále v obci Makov najdete zajímavou kapli Nejsvětější Trojice z roku 1857 a v obci Rozseč nad Kunštátem novodobý kostel postavený z finančních příspěvků místních občanů.

František Halas (1901 – 1949)

Básník, publicista, překladatel a kulturní činitel. Narodil se v Brně, pocházel z dělnického prostředí, učil se knihkupcem, působil jako nakladatelský a časopisecký redaktor (Rozhledy /1935-38/). Za okupace přispíval do ilegálních časopisů a sborníků. Po válce řídil publikační odbor ministerstva informací a byl předsedou Syndykátu českých spisovatelů. Zemřel v Praze, pohřben je v Kunštátě.


Poslední aktualizace: 06.01.2014

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde