PP Mniší hora

Na jihozápadě sousedí Přírodní park Baba s Přírodní památkou Mniší hora, která zaujímá plochu 24,7 ha a leží v nadmořské výšce 227 až 333 m. Byla vyhlášena v roce 1950. Důvodem ochrany je fauna a flóra teplomilných doubrav. Celé chráněné území je oploceno a nejsnazší přístup je ze zastávky autobusů v Kníničnách polní pěšinou za odbočkou do Rozdrojovic.

Mniší hora je vůbec prvním chráněným územím města Brna z důvodu ochrany fauny a flóry, původně se rozkládala na rozloze 54,25 ha. Ostatní plochy Mniší hory, které nejsou součástí PP Mniší hora, tvoří expozici ZOO Brno.    

ZOO Brno

Počátky Zoologické zahrady Brno sahají do roku 1935, kdy byl ustanoven Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně. První expozice byla umístěna od roku 1937 do roku 1941 v Tyršově sadu na Kounicově ulici. V letech 1947 – 1949 se hledalo místo pro vybudování zoologické zahrady Brno, nakonec se rozhodlo pro Mniší horu. Tu tehdy spravovala Masarykova univerzita, aby na ní zřídila botanickou zahradu, nakonec bylo navrženo, aby vedle botanické zahrady byla vybudována také zoologická zahrada. První práce na stavbě byly zahájeny 1. června 1950 a slavnostně byla otevřena v roce 1953. V roce 1957 bylo rozhodnuto, že celá oblast bude využívána pro zoologickou zahradu a botanická zahrada se zřídí jinde.

Brněnská přehrada

Myšlenka vybudovat přehradu vznikla již na konci 19. století z důvodu regulace toku Svratky, která způsobovala při povodních velké škody, získání zdrojů vody pro Brno, rekreace a řízení vodního toku pod přehradou kvůli většímu rozředění splašků.

Pro přehradu bylo vybráno území, kde se nacházela obec Kníničky. Povolení pro stavbu bylo vydáno v roce 1929, krátce na to byl projekt přepracován a ve stavbě se pokračovalo až v roce 1936. V roce 1937 bylo dokončeno vystěhování asi 530 obyvatel Kníniček, kterým byly přiděleny nedaleké pozemky a vznikly tak nové Kníničky. 

Hráz byla stavěna v období hospodářské krize a tak bylo účelně zaměstnáno co nejvíce dělníků a minimalizována mechanizace. Stavbu komplikovaly časté povodně, největší přišla v srpnu 1938. Stavba, která dostala název Kníničská přehrada, byla dokončena v roce 1940 a stála 59 000 000 tehdejších protektorátních korun.

V období protektorátu měl být u hráze postaven dálniční most v rámci dálnice Vídeň – Vratislav, k tomu však nedošlo a z mostu byl postaven pouze vysoký pilíř ve svahu pod hrází. Na jaře 1945 byla Němci hráz zaminována a čekali, až na ní vjedou ruské tanky, naštěstí tento záměr Rusům prozradil hrázný Šikula a hráz nebyla poničena.

Po roce 1945 byla přehrada využívána především pro rekreaci a sport, od roku 1946 zde jezdí lodní doprava a v roce 1948 byla prodloužena tramvajová doprava z Komína do staré Bystrce. V padesátých letech se zvýšil zájem o rekreaci a začaly vznikat první chatové kolonie. V roce 1959 byla přejmenována na Brněnskou přehradu.

Zvýšený zájem o rekreaci ale přinesl i první negativní dopady. Žumpy rekreačních objektů začaly prosakovat a odtékat do vod přehrady, kterou znečišťovaly. Hlavními znečišťovateli ale byly obce nad přehradou, jejichž kanalizace do ní ústily. S postupujícím znečištěním začaly přehradu zarůstat sinice a tento problém trvá do dnešních dnů.  

PP Šiberná

Východně od přírodního parku Baba mezi Kuřimí a Českou se nachází Přírodní památka Šiberná o rozloze 16,4 ha. Jedná se o zalesněnou vyvýšeninu Řeckovického prolomu. Nachází se zde starý dubohabrový porost.

PP Březina

Východně od přírodního parku Baba a západně od Lelekovic se na ploše 32,2 ha nachází Přírodní památka Březina. Podobně jako PP Šiberná se jedná o zalesněnou vyvýšeninu s přírodně blízkými až přirozenými teplomilnými lesy.