Střední Pojihlaví - Zajímavosti

NPR Mohelenská hadcová step

Na západní okraj přírodního parku navazuje NPR Mohelenská hadcová step. Jedná se o jednu z nejcennějších lokalit v Evropě. Rezervací byla vyhlášena již v roce 1933 pro svou rozmanitou faunu a floru, která je zapříčiněna hadcovým podložím. Hadec neboli serpentinit je silně bazická hornina dobře akumulující teplo. Půda je zde bohatá na hořčík, ale velmi chudá na živiny. Spolu s nedostatkem srážek má půda nepříznivé podmínky pro mnoho druhů rostlin.

Roste zde ohrožená podmrvka hadcová (Notholaena marantae), sleziník nepravý (Asplenium adulterinum). Ze živočichů kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius) a ještěrka zelená (Lacerta viridis). Bylo zde také zjištěno 91 ze 107 středoevropských druhů mravenců.

PR Nad Řekami

Nachází se na pravém břehu Jihlavy mezi Biskoupkami a Hrubšicemi. Byla vyhlášena v roce 1979 na rozloze 7,8 ha. Je tvořena hadcovým svahem se stepními travinobylinnými společenstvy a rozptýlenými dřevinami. Podle dřívějších pozorování zde žije populace syslů.

PP Biskupská hadcová step

Nachází se jihovýchodně od obce Biskoupky. Vyhlášena byla v roce 1979 na rozloze 2,6 ha na levém břehu řeky Jihlavy. Je tvořena prudkými hadcovými svahy s četnými skalkami, dřevinami a porosty teplomilných stepních společenstev.

PR Biskupský kopec

Nachází se mezi obcemi Biskoupky a Senorady. Byla vyhlášena v roce 1979 na rozloze 8,2 ha. Je tvořena několika oddělenými plochami teplomilných stepních společenstev. Nachází se zde množství chráněných rostlin a ptáků.

PP Kozének

Východně od obce Lhánice se nachází PP Kozének, která byla vyhlášena v roce 1988 na rozloze 10 ha. Důvodem ochrany jsou pastviny s přirozenými rostlinnými společenstvy.

PR Velká skála

Na levém břehu řeky Jihlavy jihovýchodně od obce Lhánice se nachází PR Velká skála, která nabízí přenádherné výhledy do údolí Jihlavy, zejména z vyhlídky na Babách, která se nachází na západním okraji rezervace, téměř jižně od Lhánic. Důvodem vyhlášení rezervace v roce 2000 byla ochrana reliktních borů, suťových lesů, teplomilných doubrav a významně xerotermofilní vegetace s řadou významných chráněných druhů.

K nejvýznamnějším druhům rostlin patří ostřice (Carex michelii), ostřice nízká (Carex humilis), křivatec maličký (Gagea minima), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), třemdava bílá (Dictamnus albus) nebo bažanka vejčitá (Mercurialis ovata). Z živočichů například čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia), včelojed lesní (Pernis apivorus) nebo ostříž lesní (Falco subbuteo).

PP Bílá skála u Jamolic

Nachází se asi 1,5 km západně od zříceniny hradu Templštejn. Území bylo vyhlášeno v roce 1998 a jedná se o skalnatou vyvýšeninu tvořenou granulity. Nalézt zde lze kostřavu ovčí (Festuca ovina), lilii zlatohlávek (Lilium martagon) nebo brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Z živočichů třeba lejska bělokrkého (Ficedula albicollis).

PR Mohelnická

Nachází se jihozápadně od obce Lhánice na levém břehu řeky Jihlavy a byla vyhlášena v roce 1996. Důvodem ochrany jsou inverzní podmínky kaňonovitého údolí. Z významných druhů rostlin zde můžete spatřit třeba brambořík nachový (Cyclamen purpurascens).

Zřícenina hradu Templštejn

Zřícenina leží na pravém břehu řeky Jihlavy, asi 3 km severozápadně po žluté turistické značce z obce Jamolice. Hrad vystavěli v 13. století templáři a sloužil jako sídlo komendy, o které je zmínka z roku 1279, ale to měla sídlo ještě v Jamolicích, na Templštejn se přestěhovala asi v roce 1281. Hrad byl postaven v anglickém stylu. Působení řádu na Templštejně skončilo v roce 1310, kdy byl zrušen. Poté hrad vlastnili páni z Pirkštejna, následně páni z Lipé s krátkou přestávkou, kdy byl hrad ve vlastnictví zeměpanském a později Osovských z Doubravice.

K větší ochraně hradu byla v 15. století vybudována štítová zeď, ale nestihla se dostavět. Po Bílé hoře hrad koupil Gundakar z Lichtenštejna. Hrad nebyl nikdy dobyt, ale zanikl pravděpodobně po velkém požáru v první polovině 16. století. Dnes jsou vidět zbytky příkopů, hradebních zdí, gotické kaple a rozsáhlých valů.

Románský kostel sv. Petra a Pavla

Na východním okraji parku v Řeznovicích, městské části Ivančic, se nachází románský kostel sv. Petra a Pavla. K původní románské stavbě byla po roce 1500 přistavěna chrámová loď, která byla při opravách po 2. světové válce snížena a vynikla tak více původní románská stavba. Přístavbou této lodi zanikla hranolová věž s tribunou v patře. Nejzachovalejší částí je presbytář z roku 1150. Do roku 1793 byl kolem kostela hřbitov.

Zámek Hrubšice

Hrubčice jsou městskou částí Ivančic. Zámek leží na pravém břehu řeky Jihlavy. Z venku působí jednoduchým dojmem, avšak jeho arkádové nádvoří je velice krásné a prostorné. Původně tvrz ze 14. století byla přestavěna na zámek v roce 1598. Od 17. století ztrácel zámek svůj význam a v 19. století sloužil jako byty úředníků. K bytovým účelům sloužil i ve 20. století, kdy zde byly i kanceláře, mateřská škola a obchod. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a je opravován. Jeho část slouží jako penzion a hostinec, ve sklepě se nachází vinárna.

Jaderná elektrárna Dukovany

Asi 2,5 km jihozápadně od přírodního parku Střední Pojihlaví se nachází první jaderná elektrárna v Československu – Dukovany. Její počátky sahají do roku 1970, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsali smlouvu o výstavbě dvou jaderných elektráren.

První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý v červenci 1987. Spuštění dvou reaktorových bloků (druhý a třetí) v jediný rok (1986) a na jediném místě je zcela unikátní a dosud se ve světě neopakovalo. Více než 80 % použitých zařízení bylo vyrobeno v Československu či později v ČR. Elektrárna pokrývá přibližně 20 % spotřeby elektřiny v ČR a její výkon by postačil na pokrytí elektřiny všech domácností ČR.



Poslední aktualizace: 06.01.2014

Elipticaly a crossové trenažery pro hubnutí