Hrad Veveří

Románský hrad postaven ve 12. století. Dosti rozšířen byl hrad ve 14. století markrabětem Janem Jindřichem (mladší bratr císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno ze svých hlavních sídel. Za husitských válek byl hrad v držení královské (katolické) moci. Po nich se vystřídalo několik panských rodů až do konce 18. století. Po roce 1875 je z iniciativy kněžny Ypsilanti upraveno okolí hradu a na jižní stráni hradního ostrohu vzniká park se skleníky. Poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří – Arnold De Forest – Bischofsheim jej prodal roku 1925 Československému státu. Velkostatek byl nadále řízen ústředím v Rosicích a hrad byl zpřístupněn široké turistické veřejnosti. V letech 1942 – 45 na hradě sídlil Wehrmacht a jednotky SS. Na počátku 50. Let se z hradu stalo lesnické učiliště a internátu. V roce 1972 chtějí hrad Veveří přestavět na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Po roce 1989 bylo od tohoto plánu upuštěno a hrad ponechám svému osudu. Od roku 2002 je možné hrad navštívit i s jeho nabídkou jeho několika expozic či hudebních a divadelních festivalů.

Hrad Veveří

Podkomorská myslivna

Myslivna nad Ostravačicemi, jedná se o hlavní dějiště románu Pohádka máje spisovatele Viléma Mrštíka. Podle hrdinů z románu jsem pojmenovány i místní studánky – Helenčina a Ríšova.

Brněnská přehrada

Myšlenka vybudovat přehradu vznikla již na konci 19. století z důvodu regulace toku Svratky, která způsobovala při povodních velké škody, získání zdrojů vody pro Brno, rekreace a řízení vodního toku pod přehradou kvůli většímu rozředění splašků.

Pro přehradu bylo vybráno území, kde se nacházela obec Kníničky. Povolení pro stavbu bylo vydáno v roce 1929, krátce na to byl projekt přepracován a ve stavbě se pokračovalo až v roce 1936. V roce 1937 bylo dokončeno vystěhování asi 530 obyvatel Kníniček, kterým byly přiděleny nedaleké pozemky a vznikly tak nové Kníničky. 

Hráz byla stavěna v období hospodářské krize a tak bylo účelně zaměstnáno co nejvíce dělníku a minimalizována mechanizace. Stavbu komplikovali časté povodně, největší přišla v srpnu 1938. Stavba, která dostala název Kníničská přehrada, byla dokončena v roce 1940 a stála 59 000 000 tehdejší protektorátních korun.

Brněnská přehrada	Parník na přehradě

 

V období protektorátu měl být u hráze postaven dálniční most v rámci dálnice Vídeň – Vratislav, k tomu však nedošlo a z mostu byl postaven pouze vysoký pilíř ve svahu pod hrází. Na jaře 1945 byla Němci hráz zaminována. Čekali, až na ni najedou ruské tanky, naštěstí tento záměr Rusům prozradil hrázný Šikula a hráz nebyla poničena.

Po roce 1945 byla přehrada využívána především pro rekreaci a sport, od roku 1946 zde jezdí lodní doprava a v roce 1948 byla prodloužena tramvajová doprava z Komína do staré Bystrce. V padesátých letech se zvýšil zájem o rekreaci a začali vznikat první chatové kolonie. V roce 1959 byla přejmenována na Brněnskou přehradu.

Zvýšený zájem o rekreaci, ale přinesl i první negativní dopady. Žumpy rekreační objektů začaly prosakovat a odtékat do vod přehrady, kterou znečišťovaly. Hlavními znečišťovateli, ale byly obce nad přehradou, jejichž kanalizace do ní ústily. S postupujícím znečištěním začaly přehradu zaplavovat sinice a tento problém trvá do dnešních dnů.