Přírodní park vyhlášený v roce 1978 se nachází na západě okresu Brno-venkov mezi Veverskou Bítýškou a Velkou Bíteší na ploše asi 3 500 ha. Je tvořen 15 km dlouhým tokem Bílého potoka v zaklesnutém a zalesněném údolí Bítýšské vrchoviny, která je součástí Křižanovské vrchoviny. Leží v nadmořské výšce od 240 m (koryto Bílého potoka ve Veverské Bítýšce) do 530 m (kopce na severozápadním okraji parku u obce Svatoslav).

Geologické podloží je poměrně pestré. Na západní a východním okraji parku se vyskytují ortoruly, na západě v okolí obce Svatoslav a dále mezi obcemi Javůrek a Lažánky se vyskytuje fylit (metamorfovaná břidlice). V centrální části parku se vyskytují především svahové sedimenty, žula, migmatit a pararula. Na východě parku v okolí obce Lažánky se vyskytuje krystalický vápenec a na východním okraji též slepence, brekcie a arkózovitý pískovec. V parku se ojediněle vyskytuje Erban, což je vápenato-silikátový kontaktní rohovec, kvarcit (křemenec), aplit a pegmatit, horniny podobné žule, arkóza, vápenec a naváté sedimenty – spraš a sprašové hlíny.

Bílý potok vytváří zajímavé geomorfologické jevy včetně skalních útvarů a zaříznutých meandrů. Jeden z nejzajímavějších útvarů je nad vtokem Podhorky severovýchodně od Lesní Hluboké, kde si potok proráží cestu mimo původní nivu Výřími skálami, čímž vznikl izolovaný skalní ostroh. Na dně údolí jsou doposud zachovány polokulturní louky.