Řehořkovo Kořenecko - Vegetace

Na větší části území parku jsou lesní porosty, převládají však smrkové monokultury. V minulosti území pokrývaly smíšené jedlobukové lesy s příměsí dalších dřevin (javory, lípy, habry, duby,…). V dnešní době najdeme buk lesní (Fagus sylvatica) a jedli bělokorou (Abies alba) již jen na několika místech v údolí Bělé na Mojetínském hřbetu. Ze zajímavých druhů keřového patra zde můžeme potkat růži převislou (Rosa pendulina) či v jarním období růžově kvetoucí lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Z bylinného patra stojí za zmínku druh vyšších nadmořských výšek věšenka nachová (Prenanthes purpurea) a devětsil bílý (Petasites albus).

   
   

Oproti lesní společenstvům jsou na území největší přírodní zajímavostí fragmenty vlhkomilných až rašelinných společenstev. Bohužel na mnoha z nich v minulých letech díky nešetrným zásahům došlo k degradaci, nebo byly úplně zničeny. Příkladem může být těžba rašeliny a meliorace na Pavlovských mokřadech či vybudování golfového hřiště na komplexu vlhkých pastvin s upolíny u Kořence. Zachovalá vegetace rašelinných luk zůstala v blízkosti tohoto golfového hřiště na tzv. Kocourech. Vidět tu můžete početnou populaci prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), dále se zde vyskytuje všivec lesní (Pedicularis sylvatica), upolín evropský (Trollius altissimus), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) a kosatec sibiřský (Iris sibirica). Na některých místech jsou dodnes zachovalá zamokřená dna potočních niv s pcháčovými loukami s upolínem evropským, prstnatcem májovým, starčkem potočním (Tephroseris crispa), hladýšem pruským (Laserpitium prutenicum) či kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica). Po ukončení pravidelného kosení tyto lokality zarůstají tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria).

 
  Upolín evropský

Na bývalých pastvinách najdeme horskou trávu smilku tuhou (Nardus stricta) či všivce lesní (Pedicularis sylvatica). Tyto místa jsou ovšem ohroženy po ukončení pastvy postupným zarůstáním, především nálety dřevin.

Na některých lokalitách se podařilo zajistit územní ochranu (přírodní rezervace Pavlovské mokřady a přírodní památka Horní Bělá, přírodní rezervace Pod Švancarkou, přírodní památka V Chaloupkách, přírodní památka Pohorská louka). Zajímavou vegetaci najdeme taky na dvou významných krajinných prvcích Kocoury a Prameniště Bělé.

PR Pavlovské mokřady

Jedná se o zamokřenou sníženinu mezi Benešovem a Bukovou. Mokřady jsou značně degradované dřívějšími zásahy (meliorace, těžba rašeliny), ale i tak se jedná o velmi unikátní komplex vlhkých luk, ostřicových a bezkolencových mokřadních lad, mokřadních olšin, tůní, přechodového rašeliniště až vrchoviště. Mnohé plochy spontánně zarůstají náletovými dřevinami, jako je olše lepkavá (Alnus glutinosa), nebo se mění v tužebníkové lady. Přesto zde najdeme velmi zajímavé množství rostlin i živočichů. Například jedna z tůní je s bohatým porostem ďáblíku bahenního (Calla palustris). Na loukách se vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín evropský (Trollius altissimus) , všivec lesní (Pedicularis sylvatica), starček potoční (Tephroseris crispa). V menších populacích na lokalitě roste kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) či mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Na bývalém vytěženém vrchovišti jsou porosty suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). V malých zatopených prohlubních s rašeliníky se vyskytuje masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Díky postupnému vysýchání prohlubní rašeliníky ustupují a přerůstají je kopečky (bulty) tvořené ploníky. Zajímavou dřevinou na místních rašeliništích bříza pýřitá (Betula pubescens).

Suchopýr pochvatý Kosatec sibiřský

PP V Chaloupkách

Přírodní památka je vyhlášena na území široké sníženiny s prameništěm v okolí Horního Štěpánova. Zachovala se tu bohatá rašelinná louka s přechody až do smilkových trávníků. Ze zajímavých druhů zde roste všivec lesní (Pedicularis sylvatica), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), ostřice stinná (Carex umbrosa) či hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica).

PR Uhliska

Mělké údolí se zdrojnicemi říčky Bělé. Rozlehlý zbytek mokřadních až rašelinných luk, zřejmě nejbohatší v rámci celé Drahanské vrchoviny (Skořepa 2008). Roste zde několik druhů vrb, jako je vrba plazivá (Salix repens), vrba pětimužná (Salix pentandra) nebo vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Ze vstavačovitých se zde vyskytují prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii). Dalších zajímavé druhy jsou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), upolín evropský (Trollius altissimus), čertkus luční (Succisa pratensis), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) či zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare). Z ostřic zde najdeme ostřici příbuznou (Carex appropinquata) či ostřici stinnou (Carex umbrosa).

   
   

PP Pohorská louka

Zamokřené údolíčko s loukou a rybníčkem u osady Pohora. Zajímavé druhy rostlin jsou na této lokalitě hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice příbuzná (Carex appropinquata) či ostřice stinná (Carex umbrosa).

Pohorský rybník
Pohorský rybník

PR Pod Švancarkou

Údolní dno horního toku říčky Bělá s komplexem vlhkých a rašelinných podhorských luk se skupinami olší lepkavé (Alnus glutinosa). V zachovalých mokřadních společenstvech najdeme bohaté populace upolínu evropského (Trollius altissimus), dále zde roste jarmanka větší (Astrantia major), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), kuklík potoční (Geum rivale) či kakost bahenní (Geranium palustre).

PP Horní bělá

Jedná se o ploché dno údolí horního toku říčky Bělá, která zde přirozeně meandruje. V údolí najdeme mozaiku vlhkých pcháčových luk a mokřadních lad, břehových porostů a lužních lesíků s olší lepkavou (Alnus glutinosa) či jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Najdeme zde prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín evropský (Trollius altissimus), pcháč potoční (Cirsium rivulare), rdesno hadí kořen (Bistorta major), violka bahenní (Viola palustris), kuklík potoční (Geum rivale), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), jarmanka větší (Astrantia major) či svízel lesní (Galium boreale).

Poslední aktualizace: 06.01.2014

Aminokyseliny a aminokyselinové doplňky výživy